Vlákna stvoření 03. časť

10.06.2015 12:19

Když před více než deseti tisíci let odvrátila Déví od člověka svou tvář, aby se proměnila v hněvivou bohyni Kálí a nastolila období nejtemnějšího věku, stala se pozoruhodná věc. Kálí svým jedem usmrtila lidského ducha. Roztrhla posvátný kruh a Adamův velkolepí duch, pozbyl své schopnosti. Stal se nižším fyzickým duchem, tedy jakousi energií, která se formuje skrze původní vzor. Upadl do temnoty smrti a právě tehdy se otevřela brána vzestupu. Adamův duch byl po dlouhou dobu nositelem životní matrice a to přesně podle biblických slov, která říkají, že pozemský život není procházkou růžovou zahradou. Přesto člověk obdařený silou Adamova ducha, nebyl plně spoután fyzickým světem a mohl využívat své mimořádné duchovní schopnosti. Jenže právě smrt tohoto ducha, člověka definitivně uvěznila ve hmotě. Člověk se v pozemské sféře od té doby ukotvuje nikoliv skrze ducha, ale skrze fyzické tělo. Tím také extrémně vzrostla jeho závislost na prostředí. Vypadá to sice jako krutý trest a svévole této hinduistické bohyně, přesto to byla její vůle, která jak víme mimo jiné přináší změnu, která otevřela člověku novou cestu, vedoucí k duchu kristovskému.

Ano, něco musí vždy zemřít, aby se jiné mohlo zrodit. Člověk by se přirozeně nikdy nevzdal původní matrice, pokud by byla zdrojem jeho síly a schopností. Teprve její zničení otevřelo cestu k vzestupu a jejím hlavním atributem se stává zodiak. Právě do něj a do principu nebeské mechaniky byl promítnut kristovský duch a tím se stalo, že člověk tuto cestu absolvuje, ať už jí věnuje svou pozornost či nikoliv. Je příznačné, že se církev od samého počátku snažila tyto nauky rozdělit a většinu z nich pak označila za kacířství, protože právě skrze spojení těchto vědomostí vede cesta k plnému osvícení a to především na základě porozumění podstatě skutečností, které náš lidský život ovlivňují. Ježíš si byl vědom těchto skutečností a proto svým učedníkům říkal, že nepřišel staré nauky zrušit, ale potvrdit. A zároveň při vědomí toho, co v budoucnosti nastane, zvolil pro své učení takovou formu, aby byť velmi otesané a převrácené, tlaku moci a demagogie odolalo. A nebo spíše naopak, aby se právě mocní ve své nevědomosti, stali jeho nositelem. A tak jsme svědky nepředstavitelné skutečnosti, kdy nevědoucí a pokřivení monarchové, přenášejí proti své vůli po dobu dvou tisíc let, sémě života věčného. Ježíšova slova potvrzují řečenou pravdu: „Od té doby, co je duch náhražkou, stává se život člověka utrpením“. Ale dodejme, že nikoliv samoúčelným.

Předcházející dva odstavce si vyžadují bližší seznámení s některými principy, které se k naší pozemské existenci vážou. Ten první a naprosto zásadní je skutečnost, která se týká rozdílu mezi světem astrálním a světem pozemským. To také vysvětluje, proč se jakákoliv změna může odehrát pouze zde a proč vlastně bytosti podstupují onu složitou cestu inkarnací a zkušeností. V astrálním světě nevzniká to co nazýváme vnější vliv. Každá bytost se může rozvíjet pouze na základě vlastní vůle a není žádným způsobem možné ji jakkoliv směřovat. To sice může na první pohled vypadat nádherně, ovšem nikoliv v případě, kdy bytost musí projít proměnou, jakou absolvuje člověk. V určitý okamžik je potřeba, aby byl člověk odpojen od své nejvyšší přirozenosti (Kálí) a mohl uskutečnit onu změnu. V tomto období upadá také do nejhlubší nevědomosti a to je to, co vidíme všude kolem sebe. Bez vnějšího vlivu by nebylo možné žádným způsobem konečné změny dosáhnout, protože by nebylo jak člověka k dosažení nové úrovně ducha přimět.

Co je to posvátný kruh? Jde o princip uspořádání vlastností, který je popisován v některých prastarých dílech. Ten popis zní celkem jednoduše a dá se pochopit, pokud o něm chvíli přemýšlíme. „Jejich konec tkví v jejich počátku a počátek v jejich konci“. Jinak řečeno, každá vlastnost se rodí z vlastnosti předcházející a vytváří vlastnost následující. Tento kruh musí být dokonalý, což znamená uzavřený, aby udržoval všechny vlastnosti trvale aktivní. Což znamená že první vlastnost musí být propojena s druhou vlastností, ale také s vlastností poslední v kruhu. Nápodoby posvátného kruhu, nalezneme ve všech raných civilizacích na planetě a velmi často se vážou k uctívání určité nebeské entity. Nás by mohl zajímat především Ra, jehož symbolem je kruh představující slunce. Právě v něm naši předci spatřovali nekonečně se utvářející proces, který oživuje sám sebe. Pokud se kruh roztrhne, vlastnosti nezaniknou, ale ustane jejich trvalá aktivita. Právě na tomto principu se zrodila magie, která aktivuje určitý soubor vlastností a vytváří tím některou ze ztracených schopností. Jde však o přechodný stav, který se nikdy nestane lidskou přirozeností. Tedy sílu, vznikající z posvátného kruhu, naši předci nazvali Ra a její personifikací vznikl v pozdějších epochách nejvyšší bůh egyptského Panteonu. Jak se dá očekávat, najdeme ji skrytou i v zodiaku.

zdroj : https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=112114509119802&id=100009637597163

 

 

Ak potrebujete akékoľvek informácie alebo pomoc, napíšte mi e-mail, prípadne mi zavolajte na mobil

Kontakt

Jozef Hetényi 93541 Medvecké č.8 +421944538001 mahatma772@gmail.com