Vlákna stvoření 07. časť

10.06.2015 12:22

Je to z důvodu, že se Ondra ze Svobodného vysílače rozhodl jej číst ve vysílání, tak aby to utvářelo celek.

Proč je pro nás tento obraz tak důležitý? Protože ukazuje naprosto jiný vesmír, nežli jej popisují různá náboženství a dokonce samotná věda. Dva evoluční principy si můžeme popsat u metalurgie. Jeden princip znamená určitou vlastnost přidat. Ve fyzickém světě to znamená například do surového železa přidávat příměs dalších prvků, jímž se železo zušlechťuje. Druhý případ je, když nic nepřidáváme, pouze upravujeme například kalením, kdy se železo stává tvrdší, ale zároveň i křehčí. V jednom případě vlastnosti přidáváme, v tom druhém upravujeme jejich vztah. V běžném životě lze stejný princip naleznout například u posilování. V jednom případě budete brát nějaké látky, které způsobí růst svalů, ve druhém případě budete čistě sportovat, tedy nepřidáváte nic. Vyspělé civilizace staví své technologie právě na těchto principech. Ovšem to důležité pro nás je, že se podle něj uskutečňuje i samotná evoluce. Není to tedy nic, co bychom nemohli najít ve světě, který nás obklopuje. Právě naopak. Pokud správně porozumíte starým textům, tak zjistíte, že o této skutečnosti lidstvo vědělo už před mnoha tisíci let. To, že se nás evolucionáři snaží přesvědčit o jakési době kamenné je pouze nevydařený vtip.

Předcházející odstavec nás uvádí do části, kterou přímo popisuje Jan, v úvodu svého evangelia. „Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze něj a bez něj nepovstalo nic, co je. V něm byl život a ten život byl světlem lidí. A to světlo svítí ve tmě a tma je nepohltila.“ Pokud mu chceme porozumět, musíme se na stvoření naučit dívat bez toho, abychom věřili něčemu, s čím nemáme osobní zkušenost a co nejsme schopni sami dokázat. V okamžiku kdy porozumíte, dospějete právě k oněm větám z Janova evangelia. Ještě se ale vraťme k předcházející úvaze. O jednotě bylo řečeno mnoho a spousty lidí ji spojuje se slovem Nirvána, tedy stav trvalého štěstí a blaženosti. Pokud by to byla pravda, byl by Stvořitel ve své prvotní úrovni šťastný a blažený, takže by nevznikl žádný důvod stvořit vesmír. Proč? Protože vše co by vykonal, by jeho pocit štěstí a blaženosti rozbíjelo. Jiné to však bude, pokud si uvědomíme pravdu. Jednota nemá žádný projev. To je důvod, proč přesto, že v sobě neseme duši, tedy onen základní zdroj všech věcí, vůbec nic o ní nevíme. Duše se nijak neprojevuje. Není cítit, není vidět ani slyšet. Je v nás a přesto nemáme žádný přímý důkaz její existence. Ale protože víme, že je zdrojem veškerého stvoření a počátkem všech věcí, můžeme si být jisti, že jsme jejími šťastnými vlastníky. Mimo jiné i proto, že hlavním atributem duše je vědomí. Takže všude tam, kde je přítomno vědomí, je přítomná i duše. Vědomí a duše, je jedno a totéž. O tom byla řeč.

Tímto se dostáváme k symbolu květu života. Jde o vyobrazení principu, který má vztah k podstatě života jako takového. Svůj květ života mají stromy, lidé, zvířata, květiny. Každý představuje jiné složení vlastností a tím předurčuje, čím ta která bytost v rámci stvoření je. V rámci každého květu života existují dva druhy evoluce, tedy utváření a my si je popíšeme na konkrétních příkladech. Ten první nalezneme v přírodě. Oba dva se mohou do určité míry překrývat, což ovšem není až tak důležité. První případ si popíšeme na stromech. Je to princip, kdy se evoluce květu života projevuje druhovou rozmanitostí. Máme zde stromy listnaté, nebo jehličnaté. V okruhu listnatých tu máme například duby, lípy, kaštany atd. V okruhu jehličnatých například smrk, borovici, nebo modřín. Nejedná se o různé květy života, ale o jeden. Ten předurčuje jakými vlastnostmi je každý strom vybaven, odlišnost spočívá pouze v jejich uspořádání. Některé jsou vysoké a štíhlé, jiné nižší a rozložité. Přitom vysoký nebo nízký, je pouze volba v rámci téže vlastnosti. Stejně tak jako štíhlý nebo rozložitý. Další způsob, který vytváří květ života je jedna bytost, jako například člověk, obdařená různým uspořádáním vlastností. To je nám tak dobře známí zvěrokruh. Takže uspořádání se neprojevuje druhovou, ale povahovou rozmanitostí. Vždy se narodíte jako člověk, ale díky okolnostem získáváte různé uspořádání vlastností. Ve starých knihách tento popis utváření najdete pod slovy: On, tedy Stvořitel, vyryl a vytesal.“ Vytesat popisuje první princip, tedy druhovou rozmanitost. Vyrýt, zase druhý, povahovou různost.

 

zdroj : https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=113777945620125&id=100009637597163

 

 

Ak potrebujete akékoľvek informácie alebo pomoc, napíšte mi e-mail, prípadne mi zavolajte na mobil

Kontakt

Jozef Hetényi 93541 Medvecké č.8 +421944538001 mahatma772@gmail.com